neděle 6. listopadu 2016

ME AS A BLOGGER

Jsou to necelé 4 měsíce, co jsem zavítala do světa blogování. Byly prázdniny, pořád sluníčko a hlavně žádné povinnosti. Od prvního okamžiku mě to neuvěřitelně chytlo a já jsem po vydání prvního článku každou vteřinu mačkala F5, abych viděla, jestli nemám nové otevření. 



To se během těch 4 měsíců nezměnilo, akorát místo každé vteřiny už vydržím celou minutu a těch zhlédnutí je tam trochu víc. Na druhou stranu, jsem během té doby udělala plno jiných objevů, nad kterými mě ze začátku vůbec nenapadlo přemýšlet. Přišlo mi fajn, udělat článek blogerky začátečnice, jak najednou vidí ten obrovský svět a trochu nastínit, co se za tím skrývá. Taky si myslím, že bude vtipné, přečíst si tenhle článek třeba za rok, protože si pravděpodobně budu myslet, úplně něco jiného. 


Jsem technický antitalent


Tohle jsem věděla vždycky. S počítačem se sice kamarádím, ale pouze pokud všechno funguje tak, jak má. Pokud se ale něco pokazí, například vypadne wifi, postup je jednoduchý. První vytahám všechny kabely, které vidím a zase je zastrkám, tam kam patří a doufám, že tenhle rychlý restart zabere. Pokud to nevyjde, tak udělám smrtící restart počítače, za což vždycky dostanu vynadáno. Tohle zkusím opakovat několikrát a pak už zoufale sháním pomoc od taťky. Co se ale blogu týče, tomu nerozumí ani on a tak jsem na to sama. Říkám si, že to nebude těžké, najdu si podrobný postup, přesně ho dodržuji. Pak s očekáváním stránku aktualizuji a ono nic. Pravdou je, že když se něco povede, skáču metr vysoko a všem se chlubím, ale například o menu na horní lištu se pokouším tak 3 měsíce a pořád nic.


Všechno trvá déle, než plánuji

 Ráno o víkendu vstávám poměrně brzo, málokdy mě najdete v posteli po osmé. Jako první vždycky mířím na snídani. Dál mám naplánováno, že teď, v té hodině mezi jídlem a cvičením, sepíši článek, pak si 40 minut vyhradím na kardio, bude následovat rychlá sprcha. Vypravím se, hodím do sebe sváču a půjdu ven fotit. Ideálně všechno stihnu upravit a dopsat do oběda, který míváme okolo 14:00. Jenomže tenhle plán se často k realitě ani nepřiblíží. Hned po snídani mi totiž chybí ta pravá dávka inspirace a tak sedím a čučím do počítače. (Nový objev je, že sepsat článek na mobilu, jde to mnohem snáz). Když by mělo dojít na cvičení, najednou vysvitne sluníčko a to je na focení nezbytné a tak se co nejrychleji oháknu a běžíme fotit. Jenomže tohle všechno není podle časového harmonogramu, dostanu se do skluzu a večer skončím v posteli, kde teprve všechno sepisuji a ještě jsem sama na sebe naštvaná, že se moje cvičení nekonalo. Nikdy ale se neopomenu uklidnit slovy:"příště už to vážně vyjde"


Počasí není kámoš 

 V létě to bylo super, občas trochu vedro, ale pořád super. Světlo od rána do noci, pořád svítilo sluníčko, déšť jako by neexistoval. Ale čím víc se přibližujeme zimě, tím větší problém to začíná být. Díky tmě focení končí okolo 5. Když celý den sedím ve škole a do zad mi perou paprsky, raduji se nad tím, že budou krásné fotky. Ovšem v momentě co vykročím ven, se v lepším případě zatáhne, a v tom horším začne pršet. O focení doma ani nemluvím, ještě že existuje zesvětlování ve photoshopu. 


Nemám oblečení

 Tenhle nadpis vlastně není tak úplně pravdivý. Samozřejmě, že mám oblečení. Dokonce ho mám i docela dost. Problém je v tom, že i když ho v reálu nosím ráda a pořád, na blog mi vždycky přijde takové obyč, moc okoukané. I když mě okolí uklidňuje, že vypadá dobře, jsem schopna vyzkoušet celou skříň 3x a do toho nadávat, že vážně nic není dobré. To možná i hodně vysvětluje, proč potom nic nestíhám podle plánu... Na druhou stranu, alespoň mám vždycky důvod vyrazit na nákupy.


Jsem perfekcionistka, netrpělivá a ze všeho se moc stresuji

Skloubit tyhle 3 vlastnosti do sebe, není nic jednoduchého, když to ale uděláte, pak vám vzniknu já. Vždycky jsem věděla, že všechny v sobě mám. Během posledních 4 měsíců však začaly vycházet na povrch nějak víc, než bych si přála. Měli byste vidět, kolik mám nepoužitých fotek. A jak se naštvu, když něco nevychází hned. 


Focení

Asi nejzávažnější problém, na který jsem narazila. To, že já chci dělat blog, neznamená, že celá moje rodina a přítel chtějí dělat blog. Už se naučili, že jídlo se první fotí, než jí a že mně nevadí stoupnout si v restauraci klidně na židli, abych vše měla z dobrého úhlu. Když ale potřebuji vyfotit outfit, musím chápat, že nesdílí moje nadšení. Zkouší to na mě přes to, že bych jim teda alespoň jako fotografům měla platit nebo něco podobného. Oni to určitě dělají moc rádi a protestují jen občas. Ale co když začnou protestovat pár dní před tím, než musím poslat článek a prostě s nimi nehnu. Pak nastává moje fáze stresu, přemlouvání a konečné naštvání, když radši koukají doma na filmy. 


I když to teď může vypadat, že si stěžuji, opak je pravdou. Jsem strašně ráda, že jsem se do blogování vrhla. Moc mě baví fotit, psát články a vlastně i neustálá snaha vytvořit to vytoužené menu. 

Doufám, že se vám kecací článek líbil a do komentů mi můžete napsat, jestli máte nějaké podobné objevy, co se blogování týče. 

Mějte se krásně! 

PS: Do zítra probíhá hlasování na blogerku roku. Jsem sice nováček a v kategorii cosmo objev je plno blogerek, které sama sleduji a obdivuji, ale pokud máte můj blog rádi a baví vás, budu moc ráda za váš hlas. Předem děkuji!



4 komentáře:

  1. Super článok ja tiež nemám bolg ešte dlho tak sa radím k začiatočníkom :)) čo sa týka fotenia sme na tom rovnako! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Skvelý článok, dosť som sa pobavila!:D Do všetkého, čo sa týka úpravy blogu a HTML kódov sa určite dostaneš, aj mne to chvíľku trvalo:) S tým plánovaním to poznám, hlavne, keď si naplánujem, aké články chcem vydať a potom nestíham fotiť, písať, nič. Počasie kamarát naozaj nie je, hlavne, keď sa konečne odhodlám ísť fotiť outfit a ono sa zatiahne. Alebo toto skoré stmievanie ma dosť štve, vždy utekám zo školy, aby som stihla niečo nafotiť.:D A eštek tým outfitom, tiež mám niekedy pocit, ako keby som mala v skrini dokopy 10 vecí, hlavne pri rifliach a teniskiach (ktorých mám asi 30 ale teraz som stále nosila len nízke čierne Conversy:D). A zahlasovala som za teba, držím ti palcee!♥

    Saja Frey blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se ti líbil ☺️
      Kódování znám alespoň trošku ze základy, ale do toho se ještě bojím pouštět, abych něco nepokazila úplně 😅 Jsem ráda, že v těch problémech nejsem sama :D S converskama mám to stejný, akorát bílý :D
      A moc děkuju za hlas, vážím si toho ! ❤️

      Vymazat