středa 4. října 2017

SPAIN 2017 | PART 2

Lepší pozdě než nikdy ... tahle věta se pomalu, ale jistě stává mým životním mottem. Takže i přesto, že už je říjen, se vrátíme na konec prázdnin do prosluněného Španělska.



Kdo jste neviděl první část, kdy jsme zamířily do luxusního přístavu Puerto Banús, můžete se kouknout tady. V druhé půlce naší dovolené jsme podnikly výlet mimo Španělské hranice, konkrétně na Gibraltar. I přesto, že to byly ani ne dvě hodiny jízdy, jsme se ocitly v Anglii a místo tapas nás na každém rohu lákaly fish&chips. A to jsme zrovna na ty tapas měly takovou chuť. 

Jako první nás čekal výjezd na Rock of Gibraltar, kde jsme měli hned několik zastávek. Při první jsme měli možnost podívat se na africké pobřeží, které se nachází přibližně ve vzdálenosti 15 ti kilometrů. Následovala druhá zastávka, ta nejzajímavější. Podívali jsme se do jeskyně sv. Michala, kterou jsem si soukromě pojmenovala "party jeskyně". Byl to ohromný prostor, který byl nejen nasvícený barevnými reflektory, ale ještě z reproduktorů duněly výrazné basy moderních písniček. Přísahám, atmosféra jako v klubu. Hned u výlezu z jeskyně na nás ze stromů koukaly tamější opice, včetně mláďátek. Protože jsou na turisty zvyklé, nebály se přijít přímo k nám a ochotně pózovaly. Nebo alespoň chvíli, pak nám například skákaly po hlavách, cenily zuby a tak. Upřímně do teď nechápu, jak jsem se já, která mám ze zvířat občas až panickou hrůzu, mohla přiblížit na tak malou vzdálenost. Holt představa super fotky překoná i velký strach. Taky bych se měla omluvit všem, kteří teď mají místo roztomilé opičky na fotce i mě, protože jsem si to napochodovala před všechny ty foťáky, jako kdyby tam nebyly. 











Po projetí celé skály jsme se vydaly na rychlé prozkoumání staré části Gibraltaru. Všude britské vlaječky, dvoupatrové autobusy, tradiční telefonní budky. Rozhodně stál celý výlet na Gibraltar za to, a pokud budete mít příležitost, bez váhání se tam vydejte. Zbytek našeho dovolenkování se skládal z válení se na pláži, tancování s drinkem v ruce a všeho co k pořádné dovolené patří, včetně nepříjemné sluneční alergie, díky které jsem se malinko začala těšit domů, kde hlásili asi dvacet stupňů.


 O závěrečnou tečku naší dámské jízdy se zasloužila ségra, možná jsem tomu malinko přispěla i já, a to tím, že se nám před odletem trochu opila. Abych vám příběh trochu nastínila. Protože jsme už poslední den neměly večeři a odlétaly jsme až večer, rozhodly jsme se zajít si na španělské tapas, ke kterému neodmyslitelně patří i pravá sangría. S tou nás nešetřili a přinesli nám dva litry něčeho, co bych spíš než sangría pojmenovala "směs všech možných alkoholů". Prostě něco neuvěřitelně silného. Já, jakožto zodpovědný jedinec, jsem usoudila, že to na všechny prášky na alergii a na bolesti není vhodné, a tak se ty necelé dva litry rozdělily mezi mamču a ségru. Asi si dovedete představit, jak vypadal zbytek našeho dne. Ségra za celou dobu nezavřela pusu a my s mamčou jsme už jen doufaly, že budeme brzo v Praze. Ale alespoň byla sranda.












Snad vás článek trochu vrátil do letní pohody! V příštím photodiary se můžete těšit buď na vzpomínky na Dánsko nebo znovu na Španělsko, protože ani ne za týden tam jedu na studijní pobyt. 

Jaká země je vaše nejoblíbenější?

Mějte se krásně!


Žádné komentáře:

Okomentovat